Môj boj 1. Stažení (Download) pdf eBook (Přečtěte si online)

Môj boj 1. Stažení (Download) pdf eBook (Přečtěte si online)

Môj boj 1. Stažení (Přečtěte si online.Download) zdarma kniha PDF, ePub, Kindle

Môj boj 1.


Dielo vyvolalo v Nórsku a neskôr i ďaleko za jeho hranicami mimoriadny ohlas a vášnivé diskusie. Autor v ňom totiž otvorene a nekompromisne vykresľuje osudy a zážitky svojej rodiny či priateľov a predovšetkým seba v ustavičnom boji so zvládaním života v celej jeho rozmanitosti a zložitosti či s vlastnými spisovateľskými ambíciami. V prvej časti skúma svoj život od jemnosti a neistoty chlapčenských rokov cez dospievanie v malej nórskej dedine, kde žije s bratom, matkou a s prísnym, autoritatívnym otcom, až po neodvratný rozpad rodiny. Je to román o zmysle ľudskej existencie, o stretnutí so smrťou, o jej prežívaní „na vlastnej koži“ – otec zomiera a až v tomto okamihu sa synovi, teraz už dospelému, stáva blízkym.
Opisy rozličných, aj navonok jednoduchých situácií zaberajú desiatky knižných stránok. Strhujúca je už úvodná rozsiahla stať o smrti. Knausgard je však vynikajúci rozprávač a jeho dielo sa oprávnene stalo literárnou senzáciou s nobelovskými ambíciami a neodmysliteľnou súčasťou modernej svetovej prózy.



Kniha v českém jazyce!


Stažení Môj boj 1. zdarma kniha pdf mobi epub mp3 fb2 CD txt doc kindle Ibook iOS:



Môj boj 1. (0.00 EUR)


Připojit stovky tisíc spokojených členů, kteří strávili bezpočet hodin vyhledávání multimediálního obsahu a online a hned teď a zároveň se těší nové knihy, časopisy a slavných komiksů.

Je tady a je to zdarma. Proto je nutné se zaregistrovat:

  • Knihy, časopisy a comics neomezené, ať jste kdekoli: přímo do vašeho prohlížeče na počítači nebo tabletu.
  • Více než 10 milionů titulů pokrývá všechny možné žánry.
  • dostat to nejlepší knihy, časopisy a comics v každém žánru, včetně akce, dobrodružství, anime, manga, děti a rodinu, Classics, Komedie, reference , manuály, Drama, zahraniční, hrůza, hudba, romance, Sci-fi, fantasy, sport a mnoho dalších.
  • Nové tituly se přidávají každý den! Rádi bychom udrželi věci svěží.
  • Všechny platformy. Plně optimalizováno
  • Objevte, proč každý den chodí tisíce lidí.
    Zaregistrujte se a užijte si zábavu, neomezeně!

    Stažení Môj boj 1. zdarma kniha:

    MIRROR-2

    Môj boj 1..pdf (EUR-0.00)

    Môj boj 1..epub (EUR-0.00)

    Môj boj 1..doc (EUR-0.00)

    Môj boj 1..txt (EUR-0.00)

    Môj boj 1..mobi (EUR-0.00)

    Knihy o Cenách:


    Môj boj 1..PDF – (EUR 0.00);

    Môj boj 1..MOBI – (EUR 0.00);

    Môj boj 1..EPUB – (EUR 0.00);

    Môj boj 1..DOC – (EUR 0.00);

    Môj boj 1..TXT – (EUR 0.00);

    Série:

    Můj boj (1.)

    Originální název:

    Min kamp 1 (2009)

    Žánr:
    Literatura světová, Biografie a memoáry
    Vydáno: , Ikar (SK)
    více informací…

    Nahrávám…

    Komentáře (31)

    Přidat komentář

    aquarius555

    13.11.2017

    Kniha vyhodená potom čo boli indie rockové kapely označené za "indické". Slovenský prekladateľ zasa top of the game ako vidím.

    LuckaH2

    11.10.2017

    Knihu mu "vnutila" knihovnice, ze si ji nikdo jeste nepůjcil at to zkusim. Nevedela jsem co od ni cekat, i kdyz jsem o ni pred nejakou dobou,kdy vysla,slysela. Par myslenek v knize se mi libilo(tema smrti ve spolecnosti), ale po vetsinou jsou jen nechapala-proc mi tohle rika? Bylo tam na me moc vsednich zazitku, ktere mi pripadali zbytecne. A neverohodne do vsech detailu (rozhodne nedokazu zadnou udalost dospivani popsat tak podrobne…) Na dalsi dily nemam silu

    JP

    03.10.2017

    Knausgård přeskakuje v proudu vzpomínek mezi starými láskami, komplikovaným vztahem s otcem, dospíváním v Norsku, čekáním na dítě a prácí na knize (ta několikastránková pasáž o pohledu na život a umění)… a závěrem pak částí, kde uklízí zdevastovaný dům, nebo spíše skládku flašek se spoustou dalšího hnusu, sračky a zvratky, příslovečné i skutečné, zatímco se snaží přijmout fakt otcovy smrti a sestavit obraz, kdo vlastně jeho otec byl (což si myslím, je pro většinu lidí, co se svýma rodičema nejsou jedna ruka, prakticky nemožné), kterýmžto tématem je celá kniha prolnutá, jako pavučina, do které jsou všechny ostatní věci jen zamotané. A na to, jak docela dlouho jsem s knihou zápasil, četl, odložil, četl, odložil, ne vinou její, nýbrž tím, že jsem prostě pomalej a vytištěno je to celkem hutně, (takže i těch 410 šlo cítit spíš jako 500), mě to po vší té zdrcující osobní uřvané zpovědi, naplnilo vlastně optimismem – že psát můžete o čemkoliv, když jste vybroušený řemeslník, že když máte formu a styl, ponesou vás a že někdy (častěji, než lidi myslí) je nejlepší prostě vycházet ze skutečnosti, ne jen z motivu. Poslední dobou se často přistihnu, jak si říkám: "Tohle nevymyslíš." Nechutně čtivé, jakmile se napojíte na proud vět a právě čtivost knize přidává nejvíc, protože ve výsledku, co je mi po životě nějakýho Nora?

    DarkLady

    16.08.2017

    Chtěla jsem psát bombastické, dokonalé, úžasné… ale nic z toho mi nepřijde dostatečně opulentní

    A mimochodem: není to kniha pro každého. Vezměte kousek od Kafky, kousek od Joyceho, přidejte něco toho romantického okouzlení přírodou ala Byron a hlavně nezapomeňte kus z Tristrama Shandyho od L. Sterneho. A pokud Vám z toho nic neříká, raději od Knausgarda dejte ruce pryč.

    vekune

    09.08.2017

    Nějak se mi tomu těžko věřilo. To si opravdu pamatuje kdo kdy okolo něj procházel, aby to musel v knize rozvlekle popisovat? Popisy osob a míst mě děsně nudily. Samotýho děje tam bylo poskrovnu a dočetla jsem to tak tak. Autor je mi nesympatický a nějak tomu "příběhu" prostě nemůžu věřit; mám pocit, že polovina věcí, je tam nasazena čistě pro čtenáře. Taky mě trochu iritovalo neustále značkování: "Koupil jsem si tyčinku Bounty." "Koupil jsem mycí prostředek Cif."

    Ventimiglia

    09.07.2017

    Zatím v půlce prvního dílu. Neuvěřitelně intenzivní. Tolik otevřenosti bych nezvládla ani ve svém nejtajnějším deníku, ani v nejskrytější myšlence. Láká k otevření Pandořiny skříňky. "Psát znamená vytahovat to, co existuje, ze stínů toho, co víme. V tom psaní spočívá. Ne v tom, co se tam děje, ne v událostech, jaké se tam odehrávají, ale TAM, v sobě samém. Tam má psaní své místo a cíl. Jenže jak se tam dostat?" (182)

    kalimero007

    07.06.2017

    Překvapena jak se dá i popsat životní běh rodiny.

    Onoff

    03.06.2017

    Jak se tak dívám na komentáře níže, ukazuje se, že reklamní kampaň k této knize byla sice velmi úspěšná, ale evidentně zasáhla i mnoho lidí, kterým román vůbec není určen. Což možná vypovídá víc o těch lidech než o tom románu, kdo ví.

    Podle mého názoru se v posledních pětadvaceti letech objevilo jen málo intenzivnější, pravdivějších, otevřenějších a hlubších zpovědí, než je Můj boj/Smrt v rodině. Tak jak jsou silné skandinávské filmy o rozpadu rodinných vazeb a temných tajemstvích pod povrchem, stejně silný ja i Knausgård. Vlastně více, protože má k dispozici esteticky vyšší, ba nejvyšší uměleckou formu – román. Zvládá ho mimochodem i řemeslně, a to bravurně (s důrazem na přirozenost, nikoliv formu). A jestli je pravda, že ze sebe celou sérii vysypal tak rychle, jak uvádí propagační materiály, určitě se řadí k největším autorům současnosti, o kterých stoprocentně ještě uslyšíme.

    Největší Knausgårdovou devizou je, že na každé stránce působí autenticky, pravdivě (tím nechci říct, že se všechno muselo nutně odehrát tak, jak to popisuje). A pro mě osobně je příjemným zjištěním i to, že tolikrát již pohřbívaný realismus se opět ukazuje jako nejvhodnější způsob, jak uchopit skutečnost a vypovědět něco zásadního o světě (a o světech), v němž (a v nichž) žijeme.

    Rind

    28.05.2017

    Reklama, marketing – vyborne.
    Spisovatel umi psat – to urcite, ale tolik povyku pro co? Me teda dalsi dily rozhodne nezajimaji.

    ivanaga

    18.05.2017

    Tak jsem ji konečně asi po 3 měsících dočetla . Byl to docela boj. Můj boj s Karlem Ove. Nechala jsem se nalákat obrovskou reklamní kampaní a marně doufala, že na té knize bude cosi výjimečného. Pravdou je, že je jiná. Je rozvleklá, popisná, nekonečná a utrápená. Nedá se říci, že by autor neměl co říci. Ale ta forma je strašlivá. Pro mě bylo nejhorší ta nepřerušenost, absolutní absence nějaké rytmizace, členění. Člověk to čte a utápí se v proudu všednosti. Jsou to obsáhlé zápisky depresivního člověka, který tak svoji tíhu přenáší na čtenáře. Vnímám ho jako citového deprivanta, jako chudáka, zoufalce. Není tu ani špetka vtipu, radosti, nadhledu, optimismu. Jen neustálé pochyby, domněnky, odtažitost a chlad. Hrozná povaha. Kniha by byla možná čtivější, kdyby se 4/5 vynechaly. Jsou tu jistě zajímavé pasáže, ale jsou naředěné, že mizí jejich síla. Jedinou devízou knihy je otevřenost, pravdivost a upřímnost autora, která může rezonovat v podobně smýšlejícím jedinci, který se spolu s autorem může oddávat společné sebelítosti. Ta zpověď je obsáhlá a podrobná, přitom popisuje v podstatě všední život kohokoliv. Jen úhel pohledu je velice nepříjemný. Je jasné, že právě na tomto osobitém stylu byl postaven marketing. Pochybuji však, že kdo si přečetl první díl, sáhne po dalším. Já to tedy rozhodně nebudu. Jsem ráda, že to mám za sebou.

    Ctv

    14.04.2017odpad!

    Tato kniha pro mne byla velkým zklamáním. Předně vzbudila dojem, že autor od malička toužil něco napsat, tak to prostě musel napsat, i když vlastně neměl o čem psát. Skutečně nevím, čím autor koho šokoval. Čekala jsem napínavý a zajímavý rodinný příběh, něco, z čeho by mohl mít autor důvod se vypsat, něco hlubokého. Ale upřmně, otce majícího problémy s alkoholem má kde kdo, vlastně téma otce bylo v knize zmíněno jen tak, aby bylo na co čtenáře nalákat, ale nijak zásadně život autora, dle mého, neovlivnil. Knihu jsem přečetla jen proto, že jsem stále čekala na něco, co mne chytne. Nestalo se. Často jsem přeskakovala až poloviny stránek prostě proto, že byl text o ničem. Do cca 60 strany jsem se musela opravdu hodně držet, abych knihu nezasunula zpět do knihovny. Pak se občas začalo něco zajímavého dít, ale jen mě to trošku chytlo, autor všechno totálně zabil nesmyslný několikastránkovým popisem věcí a dějů, které neměly žádnou souvislost s ničím, o čem by ta kniha dle popisu měla být. Skutečně mne nezajímalo, jestli mu za okny kanceláře chodí takoví nebo makoví lidé a jaké světlo svítí na ulici či jak se ozývá tramvaj. Neustálé rádoby filosofické úvahy o ničem byly také hodně nudné. To, co mělo v knize nějakou hodnotu, by se vešlo do třicetistránkové brožurky. Dala jsem jednu hvězdičku za snahu, ale za mě ztráta času čtením této knihy.

    Roubas

    02.03.2017

    Karl Ove, jak je autor podle knihy rád oslovován, nás nechává nahlídnout do svého života, a to otevřeně, upřímně a bez iluzí. První polovina je hodně čtivá, spousta postav, dospívání, první lásky a hlavně problematický vztah s otcem. Autor popisuje každý krok, každý předmět v místnosti, každý pocit a každou myšlenku, kterou v daném okamžiku nese. Druhá polovina odehrávající se z většiny v domě babičky, kde otec dožíval, jde až na dřeň. Proto ke čtení doporučuju panáka. Podle mého názoru to není kniha na víkend, ale přečíst si část a přemýšlet o ní. Největší plus shledávám v tom, že v této knize dostali písemnou formu myšlenky, které má většina z nás, ale ani nás nenapadlo se nad nimi pozastavovat, nebo je hlouběji rozebírat.

    Henry_1986

    01.03.2017

    Dostal jsem knihu k Vánocům a není to momentálně můj šálek kávy (odloženo někde okolo strany 100)…Na mě dost nuda…ale knihy se určitě nezbavuji a dostane šanci za pár let…

    Anna 13

    19.02.2017

    Ohromné i nudné.
    Opravdové, depresivní, povznášející.
    Budete produkovat spoustu myšlenek. Budete uhranuti autorovým vyprávěním.

    Kniha, která si zaslouží více šancí.
    Autor, který v dnešním světě nemá obdoby.

    Mám strach a zároveň se těším, co se skrývá v další knize.

    Zde má recenze: http://knihy-jsou-duvodem-k-ziti.blog.cz/1702/muj-boj-1-smrt-v-rodine-karl-ove-knausgard

    neurochirurg

    05.02.2017

    Napíšeme jak jsme vnitřně rozdrásaní, budem o tom hodně a hlavně rozvlekle mluvit a najdeme si nějakého kritika, který to označí za událost 21. století a penízky se jenom pohrnou. No a co že je to nuda?

    konicekbily

    04.02.2017

    Odloženo

    Aleen

    03.02.2017

    Hmmm…tak jak začít….mohla bych co nejvíc ze široka…napsat, jakou barvu má moje lampa a jak se její světlo rozlívá po stropě…a pak bych ještě mohla napsat, kdo tu se mnou všechno je a taky, kdo tu byl za poslední tři dny, jako to udělal autor se svým příběhem. Vlastně to nemá co dělat s tím, co chci říci, tak jako u něj-koho zajímají cestující na letišti, když naprosto žádným způsobem neovlivňují děj? Po přečtení upoutávky jsem se na knihu vrhla s naprostým nadšením a těšila se na silný příběh. Třeba by jej někdo dokázal využít k napsání zajímavého čtiva, ale Knausgard to neudělal! A já znám někoho, kdo to udělal báječně: Bukowski!

    -Pečivo-

    29.01.2017

    Kdo má rád kvalitní kávu, dá si Dadák. Kdo má rád depresi, přečte si Knausgarda. Kdyby existovalo mistrovství světa v depresivní literatuře, tak je Karl Ove něco jako Michael Phelps.

    Knausgard napsal několikadilnej Proustovskej epos o svým životě, kterej konečně vychází i česky. Jelikož umim dost dobře i nečesky, tak nemusím čekat dalších pár let než vyjdou další díly a můžu se do toho pustit rovnou. Číst Knausgarda je totiž jako kadit. Člověk by to mohl dělat furt a neomrzí to, i přes šíleně depresivní téma.

    První kniha se točí okolo smrti jeho otce a jde, jak by řekl Richard Müller, až na kožu. Knausgard píše tak otevřeně a upřímně, že se čtenář cejtí jako kdyby ho znova a znova přejížděl smutnej náklaďák. A to se v celý knize neděje vůbec nic zásadního, Knausgard popisuje svoje normální dětství, který je oproti Palijovo historkám z Hostimi, nudný jak kůň v zoologický. I tak je těžký se od knihy odtrhnout.

    Když jeho otec v půlce knihy zemře, začíná apokalypsa smutku. Sám na vlastni kůži nevim jaký pocity člověk doopravdy má a dost se bojím toho co prožíval Knausgard. Budiž mi k dobru, že můj táta neleje jak mentál a je dost velká pravděpodobnost, že nebudu muset seškrabávat jeho hovna z pohovky u babičky, ze který pred svoji smrtí zvládne udělat taky alkoholičku. Spoiler alert. Kniha roku a čistých 10/10, jdu vyhlížet pošťáka s druhým dílem.

    Zara

    25.01.2017

    "Gigantický, kontroverzní a provokativní"…..je mi líto, nic z udávaných atributů jsem v knize nenašla, a to jsem si zakázala svazek odložit a se skřípajícími zuby dočetla do konce. Lze snad obdivat jen to, kolik rozvitých vět a souvětí (rozuměj odstavců,kapitol,stran…) dokáže vyplodit autor,aby v konečném výsledku vyprávěl čtenáři o několika prožitých hodinách.
    A to je zřejmě důvod, proč dílo nazvat "uměleckým", potažmo jej prohlásit za "literární událost století"…

    Janoud

    05.12.2016

    Odloženo…

    HoneyBunny

    07.11.2016

    Nejradši bych vykřičela do světa (dobře, postačí naše zem), že tato kniha opravdu stojí za přečtení!! Neříkám, že autor je zrovna sympaťák (jedná se o autobiografii) ale příběh je velmi záživný, první půlka připomíná Fitzgeraldův "univerzitní román" Na prahu ráje, druhá půlka něco, co jsem v životě nečetla. Trošku mě zaráží, že takový literární skvost má tak málo přečtení, je to opravdu škoda.

    jesie

    01.11.2016

    ,, Život je bol, povídala ta babka, co neuměla říkat j.´´

    JanaFJ

    12.10.2016

    Nevím, jestli je kontroverzní a provokativní – je to prostě život, takový, jaký je. A kniha je výborně napsaná – autor je prostě svůj… Miluju, když čtu cokoliv, co můžu lidem věřit.

    Iňa136

    09.10.2016

    Nedočteno… Po světlejších pasážích jsem se dotrápila do 250 strany, až jsem to definitivně vzdala. Nic pro mě.

    marcela6425

    26.09.2016

    Těžko říct, zda ke knížce přistupovat jako k životopisu nebo spíše románu či dokonce reality show ze života jedné Norské rodiny. První část knihy provází autorovým dětstvím, jeho vztahem k oběma rodičům, bratrovi, i několika kamarádům i dívkám. Nebojí se vyjádřit svoje sympatie, i pohrdání, přiznává se k plytkým i zištným vztahům.
    Zajímavě vykresluje vztah rodiče a dítěte – nejen, že dítě vyroste z malého človíčka, který své rodiče nekriticky miluje v dospělého člověka, který své rodiče najednou posuzuje a hodnotí dospěle. Stejně tak se na svém otci odhaluje vývoj vztahu rodiče k dítěti – od závislosti prakticky k rovnosti.
    Vedle toho popisuje zdánlivě nedůležité, všední zážitky. I v nich se však skrývá nějaké poselství, nad nímž se člověk pozastaví se a řekne si „jo, takhle to děcka v tom věku asi fakt mají“. Promlouvá ke čtenáři, jakoby mu chtěl říct, že to všechno nejsou jeho individuální prožitky a myšlenky, že tohle všechno vlastně zažíváme všichni, že je nám to známé, jen jsme to dosud nepojmenovali – nebo se pojmenovat styděli. Člověk má při čtení opravdu pocit, že je to celé tak trochu i o něm.
    Druhá část se už věnuje skutečně té smrti v rodině. A ta je drsná – a o to čtivější. Šok ze smrti, boj s vlastním nitrem a studem, kam to ten otec „dotáhl“ a proč. Co se to s ním vlastně v posledních letech dělo? A cítí Karl Ove nad jeho smrtí smutek nebo spíše úlevu? A co po člověku po smrti vlastně zbyde? Prach? Vzpomínka?
    Není to lehké čtení, místy zdlouhavé, místy opravdu syrové. Upřímnost a hloubka se mu ale opravdu upřít nedá. Myslím, že to ale není takový ten typický druh bestselleru.

    rabor

    13.09.2016

    Prvních pár stran mi do držky zaseklo háček a já prostě musel číst. Ale ten počáteční dojem velké literaturu vadnul rychleji než kradené hřbitovní kvítí. Líbilo se mi, že se Karl Ove snaží zvláštním druhem otevřenosti ve čtenáři vyvolat dojem, že podobné pocity jsou vlastně v každém z nás, že naše dětství se lišilo v konkrétních událostech, ale v jádru je stejné a čtenář múže zjistit, že nečte o životě jednoho Nora, ale o svém vlastním. Rozdílú bylo asi příliš a tak nemúžu říct, že snaha dosáhnout tohoto zrcadlového efektu by byla úspěšná, ale zároveň nemúžu tvrdit, že by byla neúspěšná. To co mě ubíjelo a kvúli čemu jsem v púlce knihy měl menší čtenářskou krizi je autorovo nadání popisovat kdejakou bezvýznamnou pitomost. Popisy toho kolikátý hrnek kafe kdo vypil, jestli si potom zapálil cigaretu a čumění z okna osobně vždycky považuji za symptom podřadné literatury. Bohužel to vyplňuje dobrou polovinu knihy, až jsem si říkal, jestli není chyba ve mně, že to vnímám tak negativně. Proto jsem zapnul rychlovarnou konvici a poslouchal. Ano, skutečně, jak popisuje Karl Ove, to připomíná šumění moře, jednou jsem slyšel moře v televizi v dokumentu o páření velryb a skutečně to bylo velmi podobné (to šumění, ne páření). Přešel jsem k oknu, zapálil jsem cigaretu a sledoval souseda, jak seká trávník. Upíjel jsem kafe. Soused přecházel zprava do leva a pravidelně odhazoval kabel od sekačky, a já přemýšlel, co dělám špatně, že mi celá ta situace připadá nezajímavá až nudná a to nemluvím o tom, že číst něco takového v knize je nuda na druhou. Třeba na to časem přijdu a opravím své hodnocení, ale zatím nic. Kousek za polovinou se to ale stane, umře otec, ne že bych chtěl někomu přát smrt, ale knize to prospěje natolik, že nemúžu jinak.
    Pokud byl váš otec alkoholik a umřel, přidejte k hodnocení hvězdičku.

    kessey

    07.09.2016

    První polovina knihy má sem tam slabší pasáže, hlavně v místech, kde se autor věnuje úvahám v obecné rovině, ale druhá polovina to plně vynahradí. Autor dokázal formulovat myšlenky a úvahy, které má řada lidí někde hluboko v sobě, ale stydí se či bojí na ně jen pomyslet. Brutálně upřímné a pravdivé

    Pett

    01.09.2016

    Takže… opět nalákala kontroverze… na začátku pár myšlenek a následující tetelení se výběrem kvalitního čtiva… jenže ejhle… rozplizlo se to dřív než bys řekl "Popokatepetl"… postrádala jsem smysl toho, co čtu… blablabla, ja to snad zavřu a nedočtu… stal se z toho můj osobní boj… ALE… pak umře otec!… a… já přestala být objektivní… ta syrovost mě odbourala… můj otec žil podobně a pak prostě… umřel… a já tam nebyla… stejný myšlenky… stejný pocity… noční můry… fyzická i psychická slabost… bolest… vyjádřil to do posledního písmenka… ale… tu omáčku okolo si mohl odpustit… stejně ve vztahu k otci nešel do hloubky… je to tam jen naznačeno a vy se dovtipujete pointy… jenže… když chce někdo psát upřímně, neměl by začít od začátku? Co, jak a proč? Mě přeci nezajímá, jak dlouho měli pivo v závěji… nevím… ano… je to hrozné… ale tyhle pocity by měl… má… každý normálně smýšlející člověk, který si tím prošel… jen on to napsal nahlas… nic víc… to z něj ale ještě mistra nedělá…

    salamandrina

    30.08.2016

    kdy bude druhý díl?!?!?
    Tak skvělou knihu jsem juž dlouho nečetla, rytmus, plynulý tok slov, popisy, detaily, smrt, řešení sebe sama…Karl Ove píše jako bůh!

    Babouš

    10.08.2016

    Překvapivé: překvapivě čtivé, překvapivě upřímné, překvapivě sympatické – a překvapivě rychle přečtené! Snad právě proto, že autor popisuje vše bez přikrašlování se s ním dokáže ztotožnit i člověk, který není Nor, který v Norsku ani nikdy nebyl a jehož táta zaplaťpánbůh pořád žije. Upřímná zpověď a vzpomínky na dospívání, které musím obdivovat, protože zatímco já už ani neznám jména svých spolužáků z gymplu, Knausgard nejenže popíše celé osazenstvo třídy, ale taky přesně ví, kde kdo seděl. Nevšední literární zážitek, doporučuju!




    TAGS:

    Online Môj boj 1. ebook, Kniha Môj boj 1. FB2, Download Môj boj 1. PDF , Download Môj boj 1. MOBI, Online Môj boj 1. kniha, Zdarma Stažení Môj boj 1. IPhone, Online kniha Môj boj 1. PDF, Zdarma Môj boj 1. DJVU, Zdarma Stažení Môj boj 1. TXT, Stažení Môj boj 1. RTF, Online Môj boj 1. FB2 , e-kniha Môj boj 1. stažení TXT, Zdarma Môj boj 1. stažení kniha, e-kniha Môj boj 1. download MOBI, Stažení Môj boj 1. IPad, Číst Môj boj 1. MOBI, Číst Môj boj 1. DOC, Zdarma Môj boj 1. AWZ, Download e-kniha Môj boj 1. iPad , Zdarma Môj boj 1. DJVU, Download Môj boj 1. e-kniha zdarma, Zdarma Stažení Môj boj 1. DVD, Číst Môj boj 1. TXT, Book Môj boj 1. stažení DJVU, Môj boj 1. stažení kniha zdarma, Môj boj 1. stažení kniha pdf zdarma, Môj boj 1. pdf kniha stažení zdarma, Stažení e-kniha Môj boj 1. pdf zdarma, Môj boj 1. stažení kniha epub zdarma, Môj boj 1. ePub kniha stažení zdarma.

    Leave a Reply